Slavonice
Malebné město s téměř 2700 obyvateli leží při rakouské hranici na pomezí Dačické kotliny a Javořické vrchoviny, ve výšce 519 metrů nad mořem. Vstoupíte-li do centra Slavonic, budete mít pocit, že jste se rázem ocitli v 16. století, neboť město je unikátním souborem renesančních památek, skutečnou renesanční perlou, a vyhlášenou městskou památkovou rezervací. Hraniční přechod Slavonice - Fratres se nachází jen kilometr od města.
Slavonice vznikly zřejmě ve 12. století při obchodní stezce, což předznamenalo i další rozvoj města. Původně tu stála asi pouze strážní stanice, nedaleko níž později vznikl menší sídelní útvar, který se posléze rozrostl v trhovou osadu. První písemná zpráva o Slavonicích pochází z roku 1260. Původní obyvatelé byli zřejmě slovanského původu, jak napovídá i název města odvozený pravděpodobně od osobního jména "Slavon" či od jména rodu "Slavoniců". Koncem 13. století byly Slavonice povýšeny na město, které postupně získalo řadu práv a výsad. Mělo také význam v obraně hranic a proto jej Přemysl Otakar II. přikázal opevnit. Jako první majitelé jsou uváděni páni z Hradce, na něž dosud upomíná zlatá pětilistá růže v městském znaku. Jejich péče o rozvoj města se zasloužila o jeho celkový stavební i ekonomický vzrůst.
Zlatým věkem bylo 16. století, kdy se město ocitlo na vrcholu svého vzestupu. Dařilo se zde převážně soukeníkům, ale rozvíjel se např. i obchod s rybami v souvislosti se zakládáním rybníků v okolí. Kolem roku 1530 zde byla zřízena jedna z prvních poštovních stanic v Českých zemích. Spolu s ekonomickým vzestupem došlo i k rozsáhlému stavitelskému rozmachu. Původní zástavba byla z velké části nahrazena renesančními domy s charakteristickými architektonickými prvky. Třicetiletou válkou se však rozvoj města zastavil. Novými držiteli se stali Slavatové, hospodářský rozvoj se však již neobnovil. Roku 1750 bylo město stiženo velkým požárem, k celkovému úpadku pomohlo i přeložení poštovní cesty Praha - J. Hradec - Vídeň na trasu Praha - Kolín - Znojmo - Vídeň, čímž se Slavonice ocitly stranou všech důležitých spojení. K určitému oživení došlo až po roce 1848, ale celková situace Slavonic se mnoho nezlepšila. Co se týče národnostního složení obyvatel, bylo město od třicetileté války převážně německé, čemuž napomáhali i pozdější držitelé - Lichtensteinové. I proto se město 1938 stalo centrem sudetoněmeckého hnutí. Odsun německého obyvatelstva po roce 1945 citelně zasáhl do všech oblastí rozvoje města i jeho okolí. Dalším zásahem do vývoje Slavonic bylo zřízení hraničního pásma počátkem 50. let. Jedinou významnější událostí se stalo vyhlášení městské památkové rezervace v roce 1961. Na významu město získává opět až po roce 1989.